Při tom všem slavení jsem zapomněli uctít památku naší velké klubové řehtačce. Aby byli všichni v obrazu co se vlastně v osudný okamžik stalo. Mezi prvním a druhým zápasem si jí nejmenovaný fanoušek půjčil, že s ní bude řehtat i venku (viď Honzo :-) ). Bohužel se tak rozvášnil až s ní vzal o zábradlí. Jak už asi všichni tušíte, bohužel řehtačka to nevydržela a praskla. Sice ještě drží, ale pouze na dobrý slovo. Bude jako první uložena do památečních předmětů a bude připomínat jaká těžká cesta za zlatem to byla. Doufejme, že jí volejbalový nebe příjme s takovou láskou s jakou láskou jsme jí používali. Ámen. Prosím všechny o minutu ticha . . . PS: Tak jsme MISTŘI no a co, no a co, no a cooooo!
Příspěvky
Chudák malá, budiž jí země lehká:) K vítěznému konci nás svým řechotáním stejně dovedla:) Takže své poslání splnit stihla :) Naštěstí!!!!
OdpovědětVymazatŘehtačka děkuje za vyjádřenou podporu a je jí moc líto, že už nemůže pomoci :-(
OdpovědětVymazat.....hecla se řehtačka na poslední zápas sezony a ještě z posledního ozubeného kolečka pomáhala a fandila:-)!!!
OdpovědětVymazatChudinka to ještě zkusila a vydržela. Zaslouží si věčnou slávu . . . Stejně jsem čekal kdy se bude poroučet, někam uletí a někoho přetáhne :-)
OdpovědětVymazatmno...nejlepe Honzika...za to co ji provedl:-D
OdpovědětVymazat